Státní rozpočet reguluje zaměstnanost v organizacích, které dohromady čítají cca 484 tisíc zaměstnanců státu.
Státní úředníci z těchto zaměstnanců státu tvoří pouze cca 16 % – a z cca 76 tisíc státních úředníků většina pracuje v tzv. neústřední státní správě, tj. v organizacích, jako jsou finanční úřady či správy sociálního zabezpečení, tedy často na přepážkách mimo Prahu.
Tento pojem používáme široce – nemáme na mysli státní zaměstnance podle zákona o státní službě.
Rozsah organizací, jejichž prostředky na platy a počty zaměstnanců jsou regulovány státním rozpočtem. Kromě ústřední státní správy zahrnuje i ozbrojené sbory, armádu a příspěvkové organizace, včetně škol zřizovaných samosprávami.
Tato kategorie zahrnuje i školy jakožto příspěvkové organizace obcí a krajů, jejichž náklady na zaměstnance jsou hrazeny ze státního rozpočtu formou transferu obcím.
Zahrnuje ministerstva a Úřad vlády ČR, tj. včechny ústřední orgány řízené členy vlády.
Jde o tzv. přepočtené zaměstnance, tj. počty 100% úvazků. Dva zaměstnanci pracující na 0,5 úvazku v tomto součtu platí za 1 zaměstnance. Zaměstnanci pracující na dohody zde zahrnutí nejsou.
Zahrnuje ústřední orgány, které neřídí člen vlády. V praxi jde o specializované instituce jako např. ČÚZK nebo regulátory jako např. ERÚ.
Zahrnuje organizace typicky podřízené ministerstvům, které většinou poskytují služby, např. Finanční správa nebo Úřad práce.
Široká skupina organizací v rozpočtových kapitolách, které nejsou spravovány ústředními orgány státní správy, např. Akademie věd a TA ČR. Objemově zde dominuje Armáda ČR. Právně jde o organizace, které nevykonávají státní správu.
Skupina oficiálně nazývaná 'složky obrany, bezpečnosti, celní a právní ochrany'. Prakticky se jedná o Policii ČR, Hasičský záchranný sbor, Celní správu a Vězeňskou službu. Nezahrnuje Armádu ČR.
Rozložení platových nákladů mezi jednotlivé kategorie zhruba odpovídá počtům zaměstnanců. Celkem výdaje na platy zaměstnanců regulovaných státním rozpočtem činí 258 miliard korun.
Tento pojem používáme široce – nemáme na mysli státní zaměstnance podle zákona o státní službě.
Rozsah organizací, jejichž prostředky na platy a počty zaměstnanců jsou regulovány státním rozpočtem. Kromě ústřední státní správy zahrnuje i ozbrojené sbory, armádu a příspěvkové organizace, včetně škol zřizovaných samosprávami.
Tato kategorie zahrnuje i školy jakožto příspěvkové organizace obcí a krajů, jejichž náklady na zaměstnance jsou hrazeny ze státního rozpočtu formou transferu obcím.
Zahrnuje ministerstva a Úřad vlády ČR, tj. včechny ústřední orgány řízené členy vlády.
Jde o tzv. přepočtené zaměstnance, tj. počty 100% úvazků. Dva zaměstnanci pracující na 0,5 úvazku v tomto součtu platí za 1 zaměstnance. Zaměstnanci pracující na dohody zde zahrnutí nejsou.
Zahrnuje ústřední orgány, které neřídí člen vlády. V praxi jde o specializované instituce jako např. ČÚZK nebo regulátory jako např. ERÚ.
Zahrnuje organizace typicky podřízené ministerstvům, které většinou poskytují služby, např. Finanční správa nebo Úřad práce.
Široká skupina organizací v rozpočtových kapitolách, které nejsou spravovány ústředními orgány státní správy, např. Akademie věd a TA ČR. Objemově zde dominuje Armáda ČR. Právně jde o organizace, které nevykonávají státní správu.
Skupina oficiálně nazývaná 'složky obrany, bezpečnosti, celní a právní ochrany'. Prakticky se jedná o Policii ČR, Hasičský záchranný sbor, Celní správu a Vězeňskou službu. Nezahrnuje Armádu ČR.
Jedná se pouze o náklady na platy zaměstnanců, tj. v této částce nejsou zahrnuty odvody, ani ostatní platby za provedenou práci ani další náklady jako např. odstupné. Stejně tak zde nejsou zahrnuty náklady na dohody o provedení práce či o pracovní činnosti (DPP/DPČ)
Za řízení zaměstnanosti v jednotlivých oblastech veřejného sektoru zodpovídají správci rozpočtových kapitol.
Při pohledu na jednotlivé kapitoly dominuje v počtu zaměstnanců Ministerstvo školství (MŠMT), přes které jdou výdaje na učitele v regionálním školství.
Pokud odhlédneme od této skupiny (administrativně vedené jako ‚Příspěvkové organizace‘), jsou rozpočtovými kapitolami s největším počtem zaměstnanců Ministerstvo vnitra (MV), které zahrnuje policisty a hasiče a Ministerstvo obrany (MO), které zahrnuje armádu. Dále Ministerstvo práce a sociálních věci (MPSV) a Ministerstvo financí (MF), která zahrnují zaměstnance velkých úřadů poskytujících služby po celé republice, často na přepážkách.
Tento pojem používáme široce – nemáme na mysli státní zaměstnance podle zákona o státní službě.
Zahrnují více organizací, vč. ústředního orgánu, např. ministerstva, které je zodpovědné za řízení výdajů celé kapitoly. Vysvětlivky zkratek rozpočtových kapitol - odkaz.
Tento pojem používáme široce; nemáme na mysli státní zaměstnance podle zákona o státní službě. Naopak jím označujeme všechny zaměstnance spadající do rozpočtové regulace zaměstnanosti.
Zahrnují více organizací, vč. ústředního orgánu, např. ministerstva, které je zodpovědné za řízení výdajů celé kapitoly. Vysvětlivky zkratek rozpočtových kapitol - odkaz.
Rozsah organizací, jejichž prostředky na platy a počty zaměstnanců jsou regulovány státním rozpočtem. Kromě ústřední státní správy zahrnuje i ozbrojené sbory, armádu a příspěvkové organizace, včetně škol zřizovaných samosprávami.
Tato kategorie zahrnuje i školy jakožto příspěvkové organizace obcí a krajů, jejichž náklady na zaměstnance jsou hrazeny ze státního rozpočtu formou transferu obcím.
Průměrné platy se výrazně liší jak mezi kategoriemi organizací, tak mezi organizacemi uvnitř těchto kategorií. Nejvyšší průměrné platy měli v roce 2023 zaměstnanci ministerstev (58 tis. Kč měsíčně), dále pak zaměstnanci ‚Ostatních ústředních orgánů‘ (51 tis. Kč).
Velmi široký rozptyl měly průměrné platy organizací zařazených do kategorie ‚Ostatní organizační složky státu‘ (zde označené jako ‚Ostatní vč. Armády‘), což odráží velkou rozmanitost funkcí a personálního složení těchto organizací. Podobně, byť s nižším průměrným platem, tomu bylo u ‚Příspěvkových organizací‘.
Nejnižší platy pak mají zaměstnanci ‚Neústřední státní správy‘, tedy převážně organizací poskytujících přímé služby občanům. Zhruba uprostřed spektra průměrných platů se pak pohybují ‚Sbory‘ (49 tis. Kč), které si jsou co do průměrného platu podobné.
Každá barevná tečka označuje průměrný plat zaměstnanců dané kapitoly v dané kategorii. Jedna tečka tedy může zahrnovat zaměstance více organizací, pokud spadají do jedné kategorie a jsou zařazeny do stejné rozpočtové kapitoly.
Velká černá tečka v každé kategorii ukazuje průměrný plat v dané kategorii (všichni zaměstnanci, tj. vážený průměr všech organizací v kategorii).
Ve srovnání s průměrnou mzdou v národním hospodářstvím se průměrné platy v jednotlivých kategoriích a rozpočtových kapitolách také výrazně odlišují.
Průměrné platy zaměstnanců většiny ministerstev přesahují průměrnou mzdu v Praze, rozpětí ale sahá od -15 % do +14 %. Přesné důvody této platové nerovnosti nelze z dostupných dat vysledovat. Obecně hraje roli rozdílné personální složení co do odbornosti i věkové struktury a historicky dané rozdíly, které systém rozpočtování a platové politiky jednotlivých úřadů v průběhu času zachovávají.
Většina ‚Ostatních ústředních orgánů‘ platové úrovně Prahy nedosahuje, přičemž rozpětí je ještě větší než u ‚Ministerstev‘ (od -22 % do +22 % průměrné mzdy v Praze); zde se odráží ještě větší heterogenita funkcí a personálního složení těchto organizací. Podobně je tomu u ‚Ostatních organizací státní správy‘, kde ale průměrné platy srovnáváme se mzdami v celé ČR.
‚Neústřední státní správa‘ vykazuje průměrné platy typicky pod úrovní průměrné mzdy v národním hospodářství.
Pro ústřední orgány srovnáváme s Prahou, pro ostatní kategorie s celou ekonomikou ČR. Mzdy v celé ekonomice ČR a Prahy čerpáme z ČSÚ, datová sada 110080: Průměrná hrubá měsíční mzda a medián mezd v krajích. Využíváme průměrnou mzdu, tj. aritmetický průměr.
Zde jde pouze o ‚Státní úředníky‘, tedy zaměstnance ‚Ústředních orgánů‘ (ministerstev a ostatních) a ‚Neústřední státní správy‘.
V roce 2023 jich bylo celkem 62 579 (76 600 při započtení MZV a MV, kterýžto údaj ale není srovnatelný v čase). Z nich přes 48 tisíc pracovalo v ‚Neústřední státní správě‘, cca 9 900 na ‚Ministerstvech‘ (22 tis. při započtení MZV a MV, kde je ale zahrnuto velké množství civilních zaměstnanců bezpečnostních složek) a přes 4 tisíce na ‚Ostatních ústředních orgánech‘.Počet ‚Státních úředníků‘ v posledních třech letech klesl cca o 2 tisíce, především kvůli snižování počtů zaměstnanců v ‚Neústřední státní správě‘. Nejvyšší od roku 2003 byl celkový počet ‚Státních úředníků‘ v roce 2019 (65,4 tis.), nejnižší naopak v roce 2011 (58 tis.)
Používáme jako obecný pojem zahrnující zaměstnance výše definovaných kategorií organizací: ústřední orgány a neústřední státní správu. Tato množina se nejlépe blíží intuitivně používanému pojmu 'státní úředník'. Pojem naopak nesouvisí s žádnou zákonnou definicí (např. úředníci územních samosprávných celků).
Používáme jako obecný pojem zahrnující zaměstnance výše definovaných kategorií organizací: ústřední orgány a neústřední státní správu. Tato množina se nejlépe blíží intuitivně používanému pojmu 'státní úředník'. Pojem naopak nesouvisí s žádnou zákonnou definicí (např. úředníci územních samosprávných celků).
Tento graf pro úplnost zahrnuje kapitoly MZV a MV. Ukazuje tak stejné součty kategorií, jako lze nalézt ve Státním závěrečném účtu. Kvůli změně klasifikace některých zaměstnanců v kapitolách MV a MZV ale nelze z tohoto grafu číst souvislou časovou řadu.
Podobný profil v čase jako počty ‚Státních úředníků’ mají i výdaje na jejich platy. Ty nejvíce rostly v období let 2011 až 2019, kdy růst nákladů odrážel růst počtů i reálných průměrných platů (po zohlednění inflace). Nárůst výdajů mezi lety 2021 až 2023 byl tažen snahou alespoň částečně kompenzovat inflaci.
Vývoj výdajů očištěný o inflaci ukazuje Graf 4d níže.
Používáme jako obecný pojem zahrnující zaměstnance výše definovaných kategorií organizací: ústřední orgány a neústřední státní správu. Tato množina se nejlépe blíží intuitivně používanému pojmu 'státní úředník'. Pojem naopak nesouvisí s žádnou zákonnou definicí (např. úředníci územních samosprávných celků).
Používáme jako obecný pojem zahrnující zaměstnance výše definovaných kategorií organizací: ústřední orgány a neústřední státní správu. Tato množina se nejlépe blíží intuitivně používanému pojmu 'státní úředník'. Pojem naopak nesouvisí s žádnou zákonnou definicí (např. úředníci územních samosprávných celků).
Výdaje převádíme do reálných hodnot (cen roku 2023) s využitím indexu spotřebitelských cen dle datové sady ČSÚ 01022 Indexy spotřebitelských cen.
Výdaje na platy státních úředníků ve stálých cenách (po zohlednění inflace) byly v roce 2021 vyšší o 40–65 % než v roce 2003. Poté, během poměrně krátké doby výrazně poklesly na 12–32 % roku 2003. Za 2 dekády mezi lety 2003 až 2023 nejvíce narostly výdaje na platy v ‚Neústřední státní správě‘ a nejméně na ‚Ministerstvech‘.
Používáme jako obecný pojem zahrnující zaměstnance výše definovaných kategorií organizací: ústřední orgány a neústřední státní správu. Tato množina se nejlépe blíží intuitivně používanému pojmu 'státní úředník'. Pojem naopak nesouvisí s žádnou zákonnou definicí (např. úředníci územních samosprávných celků).
Výdaje převádíme do reálných hodnot (cen roku 2023) s využitím indexu spotřebitelských cen dle datové sady ČSÚ 01022 Indexy spotřebitelských cen.
Reálné průměrné platy (očištěné o vliv inflace, tj. vyjádřené v cenách roku 2023) od roku 2003 vzrostly u všech kategorií státních úředníků. Od roku 2020 ale výrazně klesají, přičemž u zaměstnanců ‚ Ministerstev‘ pokles začal už v roce 2019. Tento pokles je výraznější než v období po finanční krizi mezi lety 2009 až 2012.
Používáme jako obecný pojem zahrnující výše definované kategorie organizací: ústřední orgány a neústřední státní správu.
Jedná se o aritmetický průměr vypočtený s využitím počtu přepočtených úvazků, tj. např. pracovník zaměstnaný na úvazek 0,5 je započten jako 50 % pracovního místa.
Mzdy v celé ekonomice ČR a Prahy čerpáme z ČSÚ, datová sada 110080: Průměrná hrubá měsíční mzda a medián mezd v krajích. Využíváme průměrnou mzdu, tj. aritmetický průměr.
Platovou atraktivitu státních institucí reflektuje i jejich srovnání s úrovni mezd v ekonomice. U ‚ Ministerstev‘ a ‚Ostatních ústředních orgánů‘ průměrný plat srovnáváme s průměrnou mzdou v Praze, pro ostatní kategorie s průměrnou mzdou v ČR.
V tomto srovnání je patrné, že práce v těchto skupinách veřejných institucí ztrácí platovou atraktivitu už od období let 2017/2018.
Zvláště u ‚Ministerstev‘ a ‚Ústředních orgánů’ je nutné brát v potaz, že tyto organizace vyžadují vyšší úroveň vzdělání, než je v průměru běžné v rámci zaměstnanosti v české ekonomice, a proto je i toto srovnání nedokonalé.
Používáme jako obecný pojem zahrnující výše definované kategorie organizací: ústřední orgány a neústřední státní správu.
Mzdy v celé ekonomice ČR a Prahy čerpáme z ČSÚ, datová sada 110080: Průměrná hrubá měsíční mzda a medián mezd v krajích. Využíváme průměrnou mzdu, tj. aritmetický průměr.
Průměrné platy státních úředníků ve stálých cenách (po zohlednění inflace) byly v roce 2021 vyšší o více než 40 % než v roce 2003. Poté, během poměrně krátké doby výrazně poklesly na zhruba 20 % roku 2003. V trendech je vidět snahu o konsolidaci veřejných výdajů po světové finanční krizi 2010–2013 a v letech 2021–2023.
Používáme jako obecný pojem zahrnující zaměstnance výše definovaných kategorií organizací: ústřední orgány a neústřední státní správu. Tato množina se nejlépe blíží intuitivně používanému pojmu 'státní úředník'. Pojem naopak nesouvisí s žádnou zákonnou definicí (např. úředníci územních samosprávných celků).
Průměrné platy převádíme do reálných hodnot (cen roku 2023) s využitím indexu spotřebitelských cen dle datové sady ČSÚ 01022 Indexy spotřebitelských cen.
V období let 2004–2023 narostly nejvíce jak průměrné platy (+33 %), tak počty zaměstnanců (+14 %) v sektoru ‚Příspěvkových organizací´. Naopak nejmenší nárůst průměrných platů i zaměstnanosti vidíme v sektoru ‚Ostatní vč. Armády´.
Zahrnují více organizací, vč. ústředního orgánu, např. ministerstva, které je zodpovědné za řízení výdajů celé kapitoly. Vysvětlivky zkratek rozpočtových kapitol - odkaz.
Jedná se o srovnání dvou fází rozpočtového cyklu: schváleného rozpočtu a skutečně vykázaného stavu na konci roku.
Jedná se o srovnání dvou fází rozpočtového cyklu: schváleného rozpočtu a skutečně vykázaného stavu na konci roku.
Zahrnují více organizací, vč. ústředního orgánu, např. ministerstva, které je zodpovědné za řízení výdajů celé kapitoly. Vysvětlivky zkratek rozpočtových kapitol - odkaz.
Jedná se o srovnání dvou fází rozpočtového cyklu: schváleného rozpočtu a skutečně vykázaného stavu na konci roku.
Jedná se o srovnání dvou fází rozpočtového cyklu: schváleného rozpočtu a skutečně vykázaného stavu na konci roku.