Hlavní grafy
1. Zam. státu dle kategorií
1a. Počty zaměstnanců
Státní rozpočet reguluje zaměstnanost v organizacích, které dohromady čítají cca 484 tisíc zaměstnanců státu.
Státní úředníci z těchto zaměstnanců státu tvoří pouze cca 16 % – a z cca 76 tisíc státních úředníků většina pracuje v tzv. neústřední státní správě, tj. v organizacích, jako jsou finanční úřady či správy sociálního zabezpečení, tedy často na přepážkách mimo Prahu.
Vysvětlující poznámky (rozbalte kliknutím)
Zaměstnanci státu
Tento pojem používáme široce – nemáme na mysli státní zaměstnance podle zákona o státní službě.
Rozpočtová regulace zaměstnanosti
Rozsah organizací, jejichž prostředky na platy a počty zaměstnanců jsou regulovány státním rozpočtem. Kromě ústřední státní správy zahrnuje i ozbrojené sbory, armádu a příspěvkové organizace, včetně škol zřizovaných samosprávami.
Příspěvkové organizace
Tato kategorie zahrnuje i školy jakožto příspěvkové organizace obcí a krajů, jejichž náklady na zaměstnance jsou hrazeny ze státního rozpočtu formou transferu obcím.
Ministerstva
Zahrnuje ministerstva a Úřad vlády ČR, tj. včechny ústřední orgány řízené členy vlády.
Zaměstnanci
Jde o tzv. přepočtené zaměstnance, tj. počty 100% úvazků. Dva zaměstnanci pracující na 0,5 úvazku v tomto součtu platí za 1 zaměstnance. Zaměstnanci pracující na dohody zde zahrnutí nejsou.
Ostatní ústřední orgány
Zahrnuje ústřední orgány, které neřídí člen vlády. V praxi jde o specializované instituce jako např. ČÚZK nebo regulátory jako např. ERÚ.
Neústřední státní správa
Zahrnuje organizace typicky podřízené ministerstvům, které většinou poskytují služby, např. Finanční správa nebo Úřad práce.
Ostatní vč. armády
Široká skupina organizací v rozpočtových kapitolách, které nejsou spravovány ústředními orgány státní správy, např. Akademie věd a TA ČR. Objemově zde dominuje Armáda ČR. Právně jde o organizace, které nevykonávají státní správu.
Sbory
Skupina oficiálně nazývaná 'složky obrany, bezpečnosti, celní a právní ochrany'. Prakticky se jedná o Policii ČR, Hasičský záchranný sbor, Celní správu a Vězeňskou službu. Nezahrnuje Armádu ČR.
1b. Výdaje na platy
Rozložení platových nákladů mezi jednotlivé kategorie zhruba odpovídá počtům zaměstnanců. Celkem výdaje na platy zaměstnanců regulovaných státním rozpočtem činí 258 miliard korun.
Vysvětlující poznámky (rozbalte kliknutím)
Zaměstnanci státu
Tento pojem používáme široce – nemáme na mysli státní zaměstnance podle zákona o státní službě.
Rozpočtová regulace zaměstnanosti
Rozsah organizací, jejichž prostředky na platy a počty zaměstnanců jsou regulovány státním rozpočtem. Kromě ústřední státní správy zahrnuje i ozbrojené sbory, armádu a příspěvkové organizace, včetně škol zřizovaných samosprávami.
Příspěvkové organizace
Tato kategorie zahrnuje i školy jakožto příspěvkové organizace obcí a krajů, jejichž náklady na zaměstnance jsou hrazeny ze státního rozpočtu formou transferu obcím.
Ministerstva
Zahrnuje ministerstva a Úřad vlády ČR, tj. včechny ústřední orgány řízené členy vlády.
Zaměstnanci
Jde o tzv. přepočtené zaměstnance, tj. počty 100% úvazků. Dva zaměstnanci pracující na 0,5 úvazku v tomto součtu platí za 1 zaměstnance. Zaměstnanci pracující na dohody zde zahrnutí nejsou.
Ostatní ústřední orgány
Zahrnuje ústřední orgány, které neřídí člen vlády. V praxi jde o specializované instituce jako např. ČÚZK nebo regulátory jako např. ERÚ.
Neústřední státní správa
Zahrnuje organizace typicky podřízené ministerstvům, které většinou poskytují služby, např. Finanční správa nebo Úřad práce.
Ostatní vč. armády
Široká skupina organizací v rozpočtových kapitolách, které nejsou spravovány ústředními orgány státní správy, např. Akademie věd a TA ČR. Objemově zde dominuje Armáda ČR. Právně jde o organizace, které nevykonávají státní správu.
Sbory
Skupina oficiálně nazývaná 'složky obrany, bezpečnosti, celní a právní ochrany'. Prakticky se jedná o Policii ČR, Hasičský záchranný sbor, Celní správu a Vězeňskou službu. Nezahrnuje Armádu ČR.
Výdaje na platy
Jedná se pouze o náklady na platy zaměstnanců, tj. v této částce nejsou zahrnuty odvody, ani ostatní platby za provedenou práci ani další náklady jako např. odstupné. Stejně tak zde nejsou zahrnuty náklady na dohody o provedení práce či o pracovní činnosti (DPP/DPČ)
2. Zam. státu dle rozpočtových kapitol
2a. Počty zaměstnanců
Za řízení zaměstnanosti v jednotlivých oblastech veřejného sektoru zodpovídají správci rozpočtových kapitol.
Při pohledu na jednotlivé kapitoly dominuje v počtu zaměstnanců Ministerstvo školství (MŠMT), přes které jdou výdaje na učitele v regionálním školství.
Pokud odhlédneme od této skupiny (administrativně vedené jako ‚Příspěvkové organizace‘), jsou rozpočtovými kapitolami s největším počtem zaměstnanců Ministerstvo vnitra (MV), které zahrnuje policisty a hasiče a Ministerstvo obrany (MO), které zahrnuje armádu. Dále Ministerstvo práce a sociálních věci (MPSV) a Ministerstvo financí (MF), která zahrnují zaměstnance velkých úřadů poskytujících služby po celé republice, často na přepážkách.
Vysvětlující poznámky (rozbalte kliknutím)
Zaměstnanci státu
Tento pojem používáme široce – nemáme na mysli státní zaměstnance podle zákona o státní službě.
Rozpočtové kapitoly
Zahrnují více organizací, vč. ústředního orgánu, např. ministerstva, které je zodpovědné za řízení výdajů celé kapitoly. Vysvětlivky zkratek rozpočtových kapitol - odkaz.
2b. Výdaje na platy
Vysvětlující poznámky (rozbalte kliknutím)
Zaměstnanci státu
Tento pojem používáme široce; nemáme na mysli státní zaměstnance podle zákona o státní službě. Naopak jím označujeme všechny zaměstnance spadající do rozpočtové regulace zaměstnanosti.
Rozpočtové kapitoly
Zahrnují více organizací, vč. ústředního orgánu, např. ministerstva, které je zodpovědné za řízení výdajů celé kapitoly. Vysvětlivky zkratek rozpočtových kapitol - odkaz.
Rozpočtová regulace zaměstnanosti
Rozsah organizací, jejichž prostředky na platy a počty zaměstnanců jsou regulovány státním rozpočtem. Kromě ústřední státní správy zahrnuje i ozbrojené sbory, armádu a příspěvkové organizace, včetně škol zřizovaných samosprávami.
Příspěvkové organizace
Tato kategorie zahrnuje i školy jakožto příspěvkové organizace obcí a krajů, jejichž náklady na zaměstnance jsou hrazeny ze státního rozpočtu formou transferu obcím.
3. Průměrné platy dle úřadů
3a. Absolutní hodnoty
Průměrné platy se výrazně liší jak mezi kategoriemi organizací, tak mezi organizacemi uvnitř těchto kategorií. Nejvyšší průměrné platy měli v roce 2023 zaměstnanci ministerstev (58 tis. Kč měsíčně), dále pak zaměstnanci ‚Ostatních ústředních orgánů‘ (51 tis. Kč).
Velmi široký rozptyl měly průměrné platy organizací zařazených do kategorie ‚Ostatní organizační složky státu‘ (zde označené jako ‚Ostatní vč. Armády‘), což odráží velkou rozmanitost funkcí a personálního složení těchto organizací. Podobně, byť s nižším průměrným platem, tomu bylo u ‚Příspěvkových organizací‘.
Nejnižší platy pak mají zaměstnanci ‚Neústřední státní správy‘, tedy převážně organizací poskytujících přímé služby občanům. Zhruba uprostřed spektra průměrných platů se pak pohybují ‚Sbory‘ (49 tis. Kč), které si jsou co do průměrného platu podobné.
Vysvětlující poznámky (rozbalte kliknutím)
Co graf zobrazuje
Každá barevná tečka označuje průměrný plat zaměstnanců dané kapitoly v dané kategorii. Jedna tečka tedy může zahrnovat zaměstance více organizací, pokud spadají do jedné kategorie a jsou zařazeny do stejné rozpočtové kapitoly.
Průměr
Velká černá tečka v každé kategorii ukazuje průměrný plat v dané kategorii (všichni zaměstnanci, tj. vážený průměr všech organizací v kategorii).
3b. Vůči průměrné mzdě
Ve srovnání s průměrnou mzdou v národním hospodářstvím se průměrné platy v jednotlivých kategoriích a rozpočtových kapitolách také výrazně odlišují.
Průměrné platy zaměstnanců většiny ministerstev přesahují průměrnou mzdu v Praze, rozpětí ale sahá od -15 % do +14 %. Přesné důvody této platové nerovnosti nelze z dostupných dat vysledovat. Obecně hraje roli rozdílné personální složení co do odbornosti i věkové struktury a historicky dané rozdíly, které systém rozpočtování a platové politiky jednotlivých úřadů v průběhu času zachovávají.
Většina ‚Ostatních ústředních orgánů‘ platové úrovně Prahy nedosahuje, přičemž rozpětí je ještě větší než u ‚Ministerstev‘ (od -22 % do +22 % průměrné mzdy v Praze); zde se odráží ještě větší heterogenita funkcí a personálního složení těchto organizací. Podobně je tomu u ‚Ostatních organizací státní správy‘, kde ale průměrné platy srovnáváme se mzdami v celé ČR.
‚Neústřední státní správa‘ vykazuje průměrné platy typicky pod úrovní průměrné mzdy v národním hospodářství.
Vysvětlující poznámky (rozbalte kliknutím)
Průměrná mzda v národním hospodářství
Pro ústřední orgány srovnáváme s Prahou, pro ostatní kategorie s celou ekonomikou ČR. Mzdy v celé ekonomice ČR a Prahy čerpáme z ČSÚ, datová sada 110080: Průměrná hrubá měsíční mzda a medián mezd v krajích. Využíváme průměrnou mzdu, tj. aritmetický průměr.
4. Státní úředníci (trendy)
4a. Počty zaměstnanců
Zde jde pouze o ‚Státní úředníky‘, tedy zaměstnance ‚Ústředních orgánů‘ (ministerstev a ostatních) a ‚Neústřední státní správy‘.
V roce 2023 jich bylo celkem 62 579 (76 600 při započtení MZV a MV, kterýžto údaj ale není srovnatelný v čase). Z nich přes 48 tisíc pracovalo v ‚Neústřední státní správě‘, cca 9 900 na ‚Ministerstvech‘ (22 tis. při započtení MZV a MV, kde je ale zahrnuto velké množství civilních zaměstnanců bezpečnostních složek) a přes 4 tisíce na ‚Ostatních ústředních orgánech‘.Počet ‚Státních úředníků‘ v posledních třech letech klesl cca o 2 tisíce, především kvůli snižování počtů zaměstnanců v ‚Neústřední státní správě‘. Nejvyšší od roku 2003 byl celkový počet ‚Státních úředníků‘ v roce 2019 (65,4 tis.), nejnižší naopak v roce 2011 (58 tis.)
Vysvětlující poznámky (rozbalte kliknutím)
Státní úředníci
Používáme jako obecný pojem zahrnující zaměstnance výše definovaných kategorií organizací: ústřední orgány a neústřední státní správu. Tato množina se nejlépe blíží intuitivně používanému pojmu 'státní úředník'. Pojem naopak nesouvisí s žádnou zákonnou definicí (např. úředníci územních samosprávných celků).
4b. Počty zam., včetně MV a MZV
Vysvětlující poznámky (rozbalte kliknutím)
Státní úředníci
Používáme jako obecný pojem zahrnující zaměstnance výše definovaných kategorií organizací: ústřední orgány a neústřední státní správu. Tato množina se nejlépe blíží intuitivně používanému pojmu 'státní úředník'. Pojem naopak nesouvisí s žádnou zákonnou definicí (např. úředníci územních samosprávných celků).
Rozdíl oproti grafu 4
Tento graf pro úplnost zahrnuje kapitoly MZV a MV. Ukazuje tak stejné součty kategorií, jako lze nalézt ve Státním závěrečném účtu. Kvůli změně klasifikace některých zaměstnanců v kapitolách MV a MZV ale nelze z tohoto grafu číst souvislou časovou řadu.
4c. Výdaje na platy
Podobný profil v čase jako počty ‚Státních úředníků’ mají i výdaje na jejich platy. Ty nejvíce rostly v období let 2011 až 2019, kdy růst nákladů odrážel růst počtů i reálných průměrných platů (po zohlednění inflace). Nárůst výdajů mezi lety 2021 až 2023 byl tažen snahou alespoň částečně kompenzovat inflaci.
Vývoj výdajů očištěný o inflaci ukazuje Graf 4d níže.
Vysvětlující poznámky (rozbalte kliknutím)
Státní úředníci
Používáme jako obecný pojem zahrnující zaměstnance výše definovaných kategorií organizací: ústřední orgány a neústřední státní správu. Tato množina se nejlépe blíží intuitivně používanému pojmu 'státní úředník'. Pojem naopak nesouvisí s žádnou zákonnou definicí (např. úředníci územních samosprávných celků).
4d. Reálné výdaje na platy
Vysvětlující poznámky (rozbalte kliknutím)
Státní úředníci
Používáme jako obecný pojem zahrnující zaměstnance výše definovaných kategorií organizací: ústřední orgány a neústřední státní správu. Tato množina se nejlépe blíží intuitivně používanému pojmu 'státní úředník'. Pojem naopak nesouvisí s žádnou zákonnou definicí (např. úředníci územních samosprávných celků).
Reálné výdaje
Výdaje převádíme do reálných hodnot (cen roku 2023) s využitím indexu spotřebitelských cen dle datové sady ČSÚ 01022 Indexy spotřebitelských cen.
4e. Změna reálných výdajů na platy
Výdaje na platy státních úředníků ve stálých cenách (po zohlednění inflace) byly v roce 2021 vyšší o 40–65 % než v roce 2003. Poté, během poměrně krátké doby výrazně poklesly na 12–32 % roku 2003. Za 2 dekády mezi lety 2003 až 2023 nejvíce narostly výdaje na platy v ‚Neústřední státní správě‘ a nejméně na ‚Ministerstvech‘.
Vysvětlující poznámky (rozbalte kliknutím)
Státní úředníci
Používáme jako obecný pojem zahrnující zaměstnance výše definovaných kategorií organizací: ústřední orgány a neústřední státní správu. Tato množina se nejlépe blíží intuitivně používanému pojmu 'státní úředník'. Pojem naopak nesouvisí s žádnou zákonnou definicí (např. úředníci územních samosprávných celků).
Reálné výdaje
Výdaje převádíme do reálných hodnot (cen roku 2023) s využitím indexu spotřebitelských cen dle datové sady ČSÚ 01022 Indexy spotřebitelských cen.
5. Průměrné platy podle kategorií
5a. V reálném vyjádření
Reálné průměrné platy (očištěné o vliv inflace, tj. vyjádřené v cenách roku 2023) od roku 2003 vzrostly u všech kategorií státních úředníků. Od roku 2020 ale výrazně klesají, přičemž u zaměstnanců ‚ Ministerstev‘ pokles začal už v roce 2019. Tento pokles je výraznější než v období po finanční krizi mezi lety 2009 až 2012.
Vysvětlující poznámky (rozbalte kliknutím)
Státní úředníci
Používáme jako obecný pojem zahrnující výše definované kategorie organizací: ústřední orgány a neústřední státní správu.
Průměrná mzda
Jedná se o aritmetický průměr vypočtený s využitím počtu přepočtených úvazků, tj. např. pracovník zaměstnaný na úvazek 0,5 je započten jako 50 % pracovního místa.
Průměrná mzda v ekonomice
Mzdy v celé ekonomice ČR a Prahy čerpáme z ČSÚ, datová sada 110080: Průměrná hrubá měsíční mzda a medián mezd v krajích. Využíváme průměrnou mzdu, tj. aritmetický průměr.
5b. Vůči průměrné mzdě
Platovou atraktivitu státních institucí reflektuje i jejich srovnání s úrovni mezd v ekonomice. U ‚ Ministerstev‘ a ‚Ostatních ústředních orgánů‘ průměrný plat srovnáváme s průměrnou mzdou v Praze, pro ostatní kategorie s průměrnou mzdou v ČR.
V tomto srovnání je patrné, že práce v těchto skupinách veřejných institucí ztrácí platovou atraktivitu už od období let 2017/2018.
Zvláště u ‚Ministerstev‘ a ‚Ústředních orgánů’ je nutné brát v potaz, že tyto organizace vyžadují vyšší úroveň vzdělání, než je v průměru běžné v rámci zaměstnanosti v české ekonomice, a proto je i toto srovnání nedokonalé.
Vysvětlující poznámky (rozbalte kliknutím)
Státní úředníci
Používáme jako obecný pojem zahrnující výše definované kategorie organizací: ústřední orgány a neústřední státní správu.
Průměrná mzda v ekonomice
Mzdy v celé ekonomice ČR a Prahy čerpáme z ČSÚ, datová sada 110080: Průměrná hrubá měsíční mzda a medián mezd v krajích. Využíváme průměrnou mzdu, tj. aritmetický průměr.
5c. Změna reálných průměrných platů
Průměrné platy státních úředníků ve stálých cenách (po zohlednění inflace) byly v roce 2021 vyšší o více než 40 % než v roce 2003. Poté, během poměrně krátké doby výrazně poklesly na zhruba 20 % roku 2003. V trendech je vidět snahu o konsolidaci veřejných výdajů po světové finanční krizi 2010–2013 a v letech 2021–2023.
Vysvětlující poznámky (rozbalte kliknutím)
Státní úředníci
Používáme jako obecný pojem zahrnující zaměstnance výše definovaných kategorií organizací: ústřední orgány a neústřední státní správu. Tato množina se nejlépe blíží intuitivně používanému pojmu 'státní úředník'. Pojem naopak nesouvisí s žádnou zákonnou definicí (např. úředníci územních samosprávných celků).
Reálné průměrné platy
Průměrné platy převádíme do reálných hodnot (cen roku 2023) s využitím indexu spotřebitelských cen dle datové sady ČSÚ 01022 Indexy spotřebitelských cen.
Dodatečné grafy
6. Změny platů a počtů
V období let 2004–2023 narostly nejvíce jak průměrné platy (+33 %), tak počty zaměstnanců (+14 %) v sektoru ‚Příspěvkových organizací´. Naopak nejmenší nárůst průměrných platů i zaměstnanosti vidíme v sektoru ‚Ostatní vč. Armády´.
7. Plnění rozpočtu
7a. Počty zaměstnanců
Vysvětlující poznámky (rozbalte kliknutím)
Rozpočtové kapitoly
Zahrnují více organizací, vč. ústředního orgánu, např. ministerstva, které je zodpovědné za řízení výdajů celé kapitoly. Vysvětlivky zkratek rozpočtových kapitol - odkaz.
Schválený a skutečný
Jedná se o srovnání dvou fází rozpočtového cyklu: schváleného rozpočtu a skutečně vykázaného stavu na konci roku.
7b. Počty zaměstnanců ‒ kategorie
Vysvětlující poznámky (rozbalte kliknutím)
Schválený a skutečný
Jedná se o srovnání dvou fází rozpočtového cyklu: schváleného rozpočtu a skutečně vykázaného stavu na konci roku.
7c. Průměrné platy
Vysvětlující poznámky (rozbalte kliknutím)
Rozpočtové kapitoly
Zahrnují více organizací, vč. ústředního orgánu, např. ministerstva, které je zodpovědné za řízení výdajů celé kapitoly. Vysvětlivky zkratek rozpočtových kapitol - odkaz.
Schválený a skutečný
Jedná se o srovnání dvou fází rozpočtového cyklu: schváleného rozpočtu a skutečně vykázaného stavu na konci roku.
7d. Průměrné platy ‒ kategorie
Vysvětlující poznámky (rozbalte kliknutím)
Schválený a skutečný
Jedná se o srovnání dvou fází rozpočtového cyklu: schváleného rozpočtu a skutečně vykázaného stavu na konci roku.
8. Nárůst průměrných platů
Vysvětlující poznámky (rozbalte kliknutím)
Rozpočtové kapitoly
Zahrnují více organizací, vč. ústředního orgánu, např. ministerstva, které je zodpovědné za řízení výdajů celé kapitoly. Vysvětlivky zkratek rozpočtových kapitol - odkaz.
9. Širší kontext
9a. Počet zam. veř. sektoru
https://www.czso.cz/csu/czso/10-trh-prace-0k6nuwq1sq
Vysvětlující poznámky (rozbalte kliknutím)
Veřejný sektor
Zahrnuje vládní sektor (místní i ústřední) a veřejné finanční a nefinanční podniky. Nejde tedy o sektor vládních institucí, ale o soubor institucí pod veřejnou kontrolou. Oproti množině zaměstnanců pod rozpočtovou regulací zahrnuje některé veřejné podniky, samosprávu, některé nemocnice, vysoké školy aj.
9b. Změna platů podle odvětví
Vysvětlující poznámky (rozbalte kliknutím)
Co graf zobrazuje
Graf zobrazuje roční změny průměrných mezd podle odvětví NACE. Každá tečka zobrazuje změnu průměrného platu v jednom odvětví NACE. Vybraná odvětví jsou barevně zvýrazněna (viz níže).
Odvětví NACE
Odvětví ekonomiky, je jich celkem 19. Příkladem jsou stavebnictví, vzdělávání, doprava a skladování. Člení tedy zaměstnance podle oblasti, ve které vyvíjí aktivity jejich zaměstnavatel.
Veřejná správa
Zkrácené označení pro odvětví NACE 'O - Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení'. Nezahrnuje tedy např. personál ve vzdělávání a zdravotnictví, byť by šlo o zaměstnance ve veřejném sektoru nebo zahrnuté pod rozpočtovou regulací. Naopak zahrnuje zaměstnance ve veřejné správě na úrovni samosprávných celků (obce, kraje).
Profesní
Zkrácené označení pro odvětví 'M - Profesní, vědecké a technické činnosti'. Zahrnuto jako jedno z odvětví, vůči kterému mohou zaměstnavatelé ve veřejném sektoru zvažovat platovou konkurenceschopnost.
ICT
Zkrácené označení pro odvětví 'J - Informační a komunikační činnosti'. Zahrnuto jako jedno z odvětví, vůči kterému mohou zaměstnavatelé ve veřejném sektoru zvažovat platovou konkurenceschopnost.
Reálné mzdy
Jedná se o průměrné mzdy, resp. jejich změnu očištěnou o inflaci podle indexu spotřebitelských cen.
10. Změny počtu zam. podle kategorií
Vysvětlující poznámky (rozbalte kliknutím)
Zobrazené kategorie
Na rozdíl od předchozích grafů zde oddělujeme zaměstnance v kategorii příspěvkových organizací ministerstva školství, tedy převážně školy.