Tento pojem používáme široce – nemáme na mysli státní zaměstnance podle zákona o státní službě.

Rozsah organizací, jejichž prostředky na platy a počty zaměstnanců jsou regulovány státním rozpočtem. Kromě ústřední státní správy zahrnuje i ozbrojené sbory, armádu a příspěvkové organizace, včetně škol zřizovaných samosprávami.

Tato kategorie zahrnuje i školy jakožto příspěvkové organizace obcí a krajů, jejichž náklady na zaměstnance jsou hrazeny ze státního rozpočtu formou transferu obcím.

Zahrnuje ministerstva a Úřad vlády ČR, tj. včechny ústřední orgány řízené členy vlády. U MV a MO zahrnuje i příslušníky a vojáky zaměstnané v ústředním orgánu.

Jde o tzv. přepočtené zaměstnance, tj. počty 100% úvazků. Dva zaměstnanci pracující na 0,5 úvazku v tomto součtu platí za 1 zaměstnance. Zaměstnanci pracující na dohody zde zahrnutí nejsou.

Zahrnuje ústřední orgány, které neřídí člen vlády. V praxi jde o specializované instituce jako např. ČÚZK nebo regulátory jako např. ERÚ.

Zahrnuje organizace typicky podřízené ministerstvům, které většinou poskytují služby, např. Finanční správa nebo Úřad práce.

Široká skupina organizací v rozpočtových kapitolách, které nejsou spravovány ústředními orgány státní správy, např. Akademie věd a TA ČR. Objemově zde dominuje Armáda ČR. Právně jde o organizace, které nevykonávají státní správu.

Skupina oficiálně nazývaná 'složky obrany, bezpečnosti, celní a právní ochrany'. Většinu tvoří příslušníci Policie ČR, Hasičského záchranného sboru, Celní správy a Vězeňské služby. Nezahrnuje Armádu ČR.

Tento pojem používáme široce – nemáme na mysli státní zaměstnance podle zákona o státní službě.

Rozsah organizací, jejichž prostředky na platy a počty zaměstnanců jsou regulovány státním rozpočtem. Kromě ústřední státní správy zahrnuje i ozbrojené sbory, armádu a příspěvkové organizace, včetně škol zřizovaných samosprávami.

Tato kategorie zahrnuje i školy jakožto příspěvkové organizace obcí a krajů, jejichž náklady na zaměstnance jsou hrazeny ze státního rozpočtu formou transferu obcím.

Zahrnuje ministerstva a Úřad vlády ČR, tj. včechny ústřední orgány řízené členy vlády. U MV a MO zahrnuje i příslušníky a vojáky zaměstnané v ústředním orgánu.

Jde o tzv. přepočtené zaměstnance, tj. počty 100% úvazků. Dva zaměstnanci pracující na 0,5 úvazku v tomto součtu platí za 1 zaměstnance. Zaměstnanci pracující na dohody zde zahrnutí nejsou.

Zahrnuje ústřední orgány, které neřídí člen vlády. V praxi jde o specializované instituce jako např. ČÚZK nebo regulátory jako např. ERÚ.

Zahrnuje organizace typicky podřízené ministerstvům, které většinou poskytují služby, např. Finanční správa nebo Úřad práce.

Široká skupina organizací v rozpočtových kapitolách, které nejsou spravovány ústředními orgány státní správy, např. Akademie věd a TA ČR. Objemově zde dominuje Armáda ČR. Právně jde o organizace, které nevykonávají státní správu.

Skupina oficiálně nazývaná 'složky obrany, bezpečnosti, celní a právní ochrany'. Většinu tvoří příslušníci Policie ČR, Hasičského záchranného sboru, Celní správy a Vězeňské služby. Nezahrnuje Armádu ČR.

Jedná se pouze o náklady na platy zaměstnanců, tj. v této částce nejsou zahrnuty odvody, ani ostatní platby za provedenou práci, ani další náklady jako např. odstupné. Stejně tak zde nejsou zahrnuty náklady na dohody o provedení práce či o pracovní činnosti (DPP/DPČ). U vojáků a příslušníků sborů zde nejsou zahrnuty ani náborové příspěvky a kázeňské odměny; u vojáků není zahrnut stabilizační příspěvek a příspěvek na bydlení, které jsou téměř plošnou součástí příjmu vojáků, nejsou ale součástí platu.

Tento pojem používáme široce – nemáme na mysli státní zaměstnance podle zákona o státní službě.

Zahrnují více organizací, vč. ústředního orgánu, např. ministerstva, které je zodpovědné za řízení výdajů celé kapitoly. Vysvětlivky zkratek rozpočtových kapitol - odkaz.

Tento pojem používáme široce; nemáme na mysli státní zaměstnance podle zákona o státní službě. Naopak jím označujeme všechny zaměstnance spadající do rozpočtové regulace zaměstnanosti.

Zahrnují více organizací, vč. ústředního orgánu, např. ministerstva, které je zodpovědné za řízení výdajů celé kapitoly. Vysvětlivky zkratek rozpočtových kapitol - odkaz.

Rozsah organizací, jejichž prostředky na platy a počty zaměstnanců jsou regulovány státním rozpočtem. Kromě ústřední státní správy zahrnuje i ozbrojené sbory, armádu a příspěvkové organizace, včetně škol zřizovaných samosprávami.

Tato kategorie zahrnuje i školy jakožto příspěvkové organizace obcí a krajů, jejichž náklady na zaměstnance jsou hrazeny ze státního rozpočtu formou transferu obcím.

Každá barevná tečka označuje průměrný plat zaměstnanců dané kapitoly v dané kategorii. Jedna tečka tedy může zahrnovat zaměstance více organizací, pokud spadají do jedné kategorie a jsou zařazeny do stejné rozpočtové kapitoly.

Velká černá tečka v každé kategorii ukazuje průměrný plat v dané kategorii (všichni zaměstnanci, tj. vážený průměr všech organizací v kategorii).

Pro ústřední orgány srovnáváme s Prahou, pro ostatní kategorie s celou ekonomikou ČR. Mzdy v celé ekonomice ČR a Prahy čerpáme z ČSÚ, datová sada 110080: Průměrná hrubá měsíční mzda a medián mezd v krajích. Využíváme průměrnou mzdu, tj. aritmetický průměr.

Používáme jako obecný pojem zahrnující zaměstnance výše definovaných kategorií organizací: ústřední orgány a neústřední státní správu. Tato množina se nejlépe blíží intuitivně používanému pojmu 'státní úředník'. Pojem naopak nesouvisí s žádnou zákonnou definicí (např. úředníci územních samosprávných celků).

Používáme jako obecný pojem zahrnující zaměstnance výše definovaných kategorií organizací: ústřední orgány a neústřední státní správu. Tato množina se nejlépe blíží intuitivně používanému pojmu 'státní úředník'. Pojem naopak nesouvisí s žádnou zákonnou definicí (např. úředníci územních samosprávných celků).

Tento graf pro úplnost zahrnuje kapitoly MZV a MV. Ukazuje tak stejné součty kategorií, jako lze nalézt ve Státním závěrečném účtu. Kvůli změně klasifikace některých zaměstnanců v kapitolách MV a MZV ale nelze z tohoto grafu číst souvislou časovou řadu.

Používáme jako obecný pojem zahrnující zaměstnance výše definovaných kategorií organizací: ústřední orgány a neústřední státní správu. Tato množina se nejlépe blíží intuitivně používanému pojmu 'státní úředník'. Pojem naopak nesouvisí s žádnou zákonnou definicí (např. úředníci územních samosprávných celků).

Používáme jako obecný pojem zahrnující zaměstnance výše definovaných kategorií organizací: ústřední orgány a neústřední státní správu. Tato množina se nejlépe blíží intuitivně používanému pojmu 'státní úředník'. Pojem naopak nesouvisí s žádnou zákonnou definicí (např. úředníci územních samosprávných celků).

Výdaje převádíme do reálných hodnot (cen roku 2024) s využitím indexu spotřebitelských cen dle datové sady ČSÚ 01022 Indexy spotřebitelských cen.

Používáme jako obecný pojem zahrnující zaměstnance výše definovaných kategorií organizací: ústřední orgány a neústřední státní správu. Tato množina se nejlépe blíží intuitivně používanému pojmu 'státní úředník'. Pojem naopak nesouvisí s žádnou zákonnou definicí (např. úředníci územních samosprávných celků).

Výdaje převádíme do reálných hodnot (cen roku 2024) s využitím indexu spotřebitelských cen dle datové sady ČSÚ 01022 Indexy spotřebitelských cen.

Používáme jako obecný pojem zahrnující výše definované kategorie organizací: ústřední orgány a neústřední státní správu.

Jedná se o aritmetický průměr vypočtený s využitím počtu přepočtených úvazků, tj. např. pracovník zaměstnaný na úvazek 0,5 je započten jako 50 % pracovního místa a zaměstnanec pracující pouze např. polovinu roku též jako 50 %. Protože průměr je vypočten jako podíl výdajů a přepočtených počtů, jde o de facto vážený průměr, kde osoby s kratším úvazkem nebo délkou poměru v daném roce mají nižší váhu. Zahrnuje pouze příjmy, které jsou právně definovány jako plat, viz poznámku ke grafu A1.

Mzdy v celé ekonomice ČR a Prahy čerpáme z ČSÚ, datová sada 110080: Průměrná hrubá měsíční mzda a medián mezd v krajích. Využíváme průměrnou mzdu, tj. aritmetický průměr.

Mzdy v celé ekonomice ČR a Prahy čerpáme z ČSÚ, datová sada 110080: Průměrná hrubá měsíční mzda a medián mezd v krajích. Využíváme průměrnou mzdu, tj. aritmetický průměr.

Používáme jako obecný pojem zahrnující zaměstnance výše definovaných kategorií organizací: ústřední orgány a neústřední státní správu. Tato množina se nejlépe blíží intuitivně používanému pojmu 'státní úředník'. Pojem naopak nesouvisí s žádnou zákonnou definicí (např. úředníci územních samosprávných celků).

Průměrné platy převádíme do reálných hodnot (cen roku 2024) s využitím indexu spotřebitelských cen dle datové sady ČSÚ 01022 Indexy spotřebitelských cen.

Zahrnují více organizací, vč. ústředního orgánu, např. ministerstva, které je zodpovědné za řízení výdajů celé kapitoly. Vysvětlivky zkratek rozpočtových kapitol - odkaz.

Jedná se o srovnání dvou fází rozpočtového cyklu: schváleného rozpočtu a skutečně vykázaného stavu na konci roku.

Jedná se o srovnání dvou fází rozpočtového cyklu: schváleného rozpočtu a skutečně vykázaného stavu na konci roku. Rozdíl může být buď následkem odchýlení od plánu (např. nenaplnění personálního stavu) nebo realokace zdrojů v průběhu roku (např. přesun prostředků z platových do neplatových položek nebo naopak).

Zahrnují více organizací, vč. ústředního orgánu, např. ministerstva, které je zodpovědné za řízení výdajů celé kapitoly. Vysvětlivky zkratek rozpočtových kapitol - odkaz.

Jedná se o srovnání dvou fází rozpočtového cyklu: schváleného rozpočtu a skutečně vykázaného stavu na konci roku. Rozdíl může být buď následkem odchýlení od plánu (např. nenaplnění personálního stavu) nebo realokace zdrojů v průběhu roku (např. přesun prostředků z platových do neplatových položek nebo naopak).

Jedná se o srovnání dvou fází rozpočtového cyklu: schváleného rozpočtu a skutečně vykázaného stavu na konci roku. Rozdíl může být buď následkem odchýlení od plánu (např. nenaplnění personálního stavu) nebo realokace zdrojů v průběhu roku (např. přesun prostředků z platových do neplatových položek nebo naopak).

Zahrnují více organizací, vč. ústředního orgánu, např. ministerstva, které je zodpovědné za řízení výdajů celé kapitoly. Vysvětlivky zkratek rozpočtových kapitol - odkaz.

Zahrnuje vládní sektor (místní i ústřední) a veřejné finanční a nefinanční podniky. Nejde tedy o sektor vládních institucí, ale o soubor institucí pod veřejnou kontrolou. Oproti množině zaměstnanců pod rozpočtovou regulací zahrnuje některé veřejné podniky, samosprávu, některé nemocnice, vysoké školy aj.

Graf zobrazuje roční změny průměrných mezd podle odvětví NACE. Každá tečka zobrazuje změnu průměrného platu v jednom odvětví NACE. Vybraná odvětví jsou barevně zvýrazněna (viz níže).

Odvětví ekonomiky, je jich celkem 19. Příkladem jsou stavebnictví, vzdělávání, doprava a skladování. Člení tedy zaměstnance podle oblasti, ve které vyvíjí aktivity jejich zaměstnavatel.

Zkrácené označení pro odvětví NACE 'O - Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení'. Nezahrnuje tedy např. personál ve vzdělávání a zdravotnictví, byť by šlo o zaměstnance ve veřejném sektoru nebo zahrnuté pod rozpočtovou regulací. Naopak zahrnuje zaměstnance ve veřejné správě na úrovni samosprávných celků (obce, kraje).

Zkrácené označení pro odvětví 'M - Profesní, vědecké a technické činnosti'. Zahrnuto jako jedno z odvětví, vůči kterému mohou zaměstnavatelé ve veřejném sektoru zvažovat platovou konkurenceschopnost.

Zkrácené označení pro odvětví 'J - Informační a komunikační činnosti'. Zahrnuto jako jedno z odvětví, vůči kterému mohou zaměstnavatelé ve veřejném sektoru zvažovat platovou konkurenceschopnost.

Jedná se o průměrné mzdy, resp. jejich změnu očištěnou o inflaci podle indexu spotřebitelských cen.

Na rozdíl od předchozích grafů zde oddělujeme zaměstnance v kategorii příspěvkových organizací ministerstva školství, tedy převážně školy.